• Blog
• 
• Právní pasti, do kterých zakladatelé padají

Právní pasti, do kterých zakladatelé padají

U začínajících firem je právní oblast často to poslední, co mají na seznamu priorit. Mnozí spoléhají na „to vyřešíme, až bude potřeba“. Jenže právě tohle může později přerůst v problém, který zbrzdí růst nebo zkomplikuje jednání s investory. Nejčastější potíže se točí kolem nedostatečně ošetřených vztahů mezi zakladateli, chybějících smluv s prvními spolupracovníky a špatně nastavených podmínek při vývoji produktu.

Když se rozpadne vztah mezi zakladateli

Typický scénář: dva zakladatelé si na začátku ústně dohodnou padesát na padesát, aniž by řešili, co se stane, když jeden z nich po půl roce odejde. Bez vestingu si odcházející společník odnáší polovinu firmy i za práci, kterou nikdy neudělal – a zbylý zakladatel pak buduje firmu dál s pasažérem na palubě. Podobně to funguje u prvních spolupracovníků: pokud s nimi nemáte podepsanou smlouvu ošetřující převod práv k tomu, co pro vás vytvoří, může se stát, že výsledný kód, design nebo obsah formálně patří jim, ne firmě.

Kdo vlastně vlastní produkt

Pokud startup pracuje na softwaru a nemá jasně ošetřená práva k výslednému kódu, může se stát, že po odchodu vývojáře nebude mít plný přístup k vlastnímu produktu. U fyzických produktů je zase běžné, že výrobce drží dokumentaci, která by měla patřit firmě. Chybí také ochranné známky nebo patentová přihláška, ačkoliv se jedná o klíčovou konkurenční výhodu – a není výjimkou, že název, se kterým firma rok buduje značku, mezitím zaregistruje někdo jiný, a firma je pak nucená k nákladnému rebrandingu těsně předtím, než chtěla škálovat.

Proč na tom investorům záleží

Pro investora je to signál, že firma není připravena na další růst. Due diligence tyto problémy odhalí rychle a vyřešit je zpětně bývá složité i nákladné. V praxi to znamená zdržení kola o týdny až měsíce, případně snížení valuace, protože investor musí do ceny promítnout riziko a náklady na dořešení. Přitom část věcí lze nastavit už v začátcích za minimální náklady. Existují i programy, které s tím pomáhají. Na SICu je to například bezplatné dotační poradenství, které může doporučit i vhodné financování právních služeb, nebo workshopy v programu SIC Start.

Co je právní minimum a kdy volat právníka

Právní minimum se vyplatí znát už od prvních dní. Nemusíte se stát právníkem, ale měli byste rozumět základním pojmům jako vesting, cap table, převod práv duševního vlastnictví nebo NDA, a hlavně vědět, kdy už situace přesahuje to, co zvládnete vyřešit sami, a je čas oslovit advokátní kancelář. U startupů je dobré pracovat i s předstihem – ochranná známka se neschválí přes noc a patentová přihláška má své lhůty, které se nedají uspěchat, ať se snažíte sebevíc.

Rozhodně doporučujeme konzultaci s právníkem, ideálně už při zakládání firmy, ne až ve chvíli, kdy se objeví první problém. A sledujte sekci Akce na webu SIC, kde jsou pravidelně vypisovány workshopy i na právní minimum pro startupy.